Stránky všeobecně sportovně zaměřeného oddílu s širokým polem působnosti pro děti rozmanitého věku a zájmů. ARCHIV ROKU 2014.
Stav oddílu v roce 2014 :
Věrka, David, Tomáš, Aleš, Nikolas, Kamila, Gabriela, Anežka, Matouš, Dominik, Leonard, Kryštof a Alžbětka.
Pouze kuličkáři :
Jarda
Na hostování :
Martin s Honzou - závody v Kouřimi.
Ondra se Šimonem herna a oslavy Silvestra.
Původně jsme měli jet již začátkem května, ale bohužel z důvodu sobeckosti jednoho nejmenovaného člověka jsme museli pobyt posunout na méně problematický termín. Nakonec se zadařilo najít takový, aby mohlo jet co nejvíce dětiček. Na poslední chvíli žel svou účast zrušili Kamila s Dominikem (jeli na vodu) a všechny nás to docela mrzelo. Loni perfektně dotvářeli atmosféru na letním táboře. Základní zásoby jídla i pitné vody jsme navezli na chatičku s předstihem, stejně tak jako jsme si tam předem vytvořili dostatečné zásoby dřeva jak na přitápění v kamnech pro případ chladných nocí, tak i na velké táborové ohně.

Čtvrteční dopoledne bylo ve znamení nákupu posledních maličkostí jako jsou odměny za splnění hry, sledování počasí pro jednotlivé hodiny na Medardu a přeplánování podle toho výletů. Po obědě jsme si překontrolovali batohy, odmítli Leonardův nesmyslný odjezd pryč místo výletu, hodili na sebe oddílová trička a bundy pro případ přeháněk a vyrazili na nádraží. Tam měli jsme domluvený sraz s Anežkou a Matouškem na 14:45. Přišli dokonce i dříve, neboť se velice těšili. I my jsme se na ně moc těšili. Především pak Gabča na Anežku a Leonard na Matouška. Cesta do Prahy utekla rychle. Přestup v Libni jsme si zpestřili zbytečným odchodem ze druhého nástupiště, abychom poté zjistili, že vlak nám jede ze druhého nástupiště. Osobáček směr Beroun byl hodně plný a tak jsme se sedli na sedačkách i po třech. Kryštůfek si chvíli zdříml, holky si povídaly a Leo s Matouškem si hráli s autíčky. Alžbětka spala velkou většinu cesty, když nespala tak baštila a koukala se zvědavě kolem sebe. Poslední přestup jsme měli v Berouně a konec cesty se nám docela vlekl. Trochu strachu jsme si zažili při vystupování z vlaku. Holt některé technické vymoženosti jsou spíše na škodu než k užitku. Tlačítkem ovládané dveře se nejprve nechtěla otevřít. Po otevření vystoupili někteří a dveře se zavřely, tak jsme je opětovně otevřeli a vlak se s otevřenými dveřmi začal rozjíždět. Zmáčkli jsme tlačítko SOS a vlak zastavil. Mohli jsme vystoupit i my ostatní. Vlak poté nemohl několik minut odjet, jelikož jeho přetechnizovaný systém nedokázal zaznamenat, že dveře jsou zavřené.
Nejprve jsme po příchodu k chatě měli naplánovaný zahajovací táboráček. Jenže stále drobně pršelo. Zůstali jsme tedy v chatě a dali si k večeři teplou polévku s dlouhými nudlemi. Po jídle nám Anežka s Gabčou četly z knížky o koních a čarodějkách. Koho nebavilo poslouchat, ten si hrál s auty, s plyšáky nebo si mohl malovat a luštit křížovky. Aby nám nebylo v noci chladno a mohli jsme si usušit zmoklé bundy, rozdělali jsme s Nikolasem oheň v kamnech a bylo nám velmi příjemně. David se k nám přidával až později. Původně jsme na něj chtěli počkat, ale někteří menší usnuli už dávno před osmou. Když David dorazil, jal se trochu všechny postrašit a to tím, že se šoural kolem chaty, vydával lehce strašidelné zvuky a několikrát zaťukal na okénko.
IMG_0867.jpg
IMG_0869.jpg
IMG_0868.jpg
IMG_0871.jpg
Zase se přijďte kouknout, jak nám to jde :)

Super stránky (71 | 70%)
Celkem se daří (26 | 25%)
Chce to zabrat (5 | 5%)
Nic moc ( | 0%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one