Stránky všeobecně sportovně zaměřeného oddílu s širokým polem působnosti pro děti rozmanitého věku a zájmů. ARCHIV ROKU 2014.
Stav oddílu v roce 2014 :
Věrka, David, Tomáš, Aleš, Nikolas, Kamila, Gabriela, Anežka, Matouš, Dominik, Leonard, Kryštof a Alžbětka.
Pouze kuličkáři :
Jarda
Na hostování :
Martin s Honzou - závody v Kouřimi.
Ondra se Šimonem herna a oslavy Silvestra.
ORGANIZACE KUNRATICKÉ NOTNĚ ZAOSTALA ZA OČEKÁVÁNÍMI MNOHÝCH
Není to jen můj názor, že se jim to nějak nepovedlo, podobných ohlasů jsem si v prostoru startu vyslechla mnoho. Největší a poměrně fatální chybou pro ty, kteří se jako my vydali na závod prvně, bylo špatné zanesení startu do map zveřejněných na internetu. Takže místo, abychom byli po vystoupení z busu během několika minut tam, kde bychom být měli, plahočili jsme se přes půl hodiny celým Kunratickým lesem a teprve rozcvičující se závodníci nám dokázali říct, kudy se k prezentaci dostaneme. Bylo to něco šíleného a k tomu velmi stresujícího. Nikolasův start se rychle blížil a my se obávali, aby jej vůbec stihl. K místu stratu se dostal až čtyři minuty před tím, než se závodníci začali řadit do dvojic. Neměl prakticky čas na nic a ještě byl hodně unavený z toho, jak se tam musel hnát. Ani u prezentace nedokázali říct, kde vlastně ten dětský start je. Pán, co zapisoval do startovní listiny nás poslal po asfaltce dolů, odkud jsme přišli. Přitom bylo potřeba zatočit vlevo kolem záchodů mezi stromy. Když už jsme u těch záchodů - tak teda od prostoru startu se tam před závodem nebylo možné dostat. Byly snad dvěstě metrů daleko a než bych tam došla, obzvlášť s malými dětmi, bylo by všechno v kalhotech. Takže jsme, a nejenom my, chodili pod startem do křoví. Vážně úžasné. Stejně tak úžasné bylo (kdo by to nepoznal, je to ironická poznámka), že za 100,- startovného dostal Nikolas tašku s reklamními letáky několika firem a v cíli čaj. To bylo prima. Na Mrázovce dostal za 0,- startovného čaje kolik vypil, banán i víno a ještě drobnou odměnu. Všude bylo zdůrazňováno, že děti roku narození 2010 a mladší nemohou v závodě startovat. Přitom nejmenší kategorie byla děti narozené 2007 - 2010. Navíc nikdo z organizátorů, jejichž kontakt byl uveden pro případné dotazy, nezvládl odpovědět na dotaz, jak to tedy ve skutečnosti je, kdo startovat smí a kdo ne. Naštvalo mě to, jelikož jsem se tohoto předpisu držela a Kryštofa nepřihlásila a potom jsme jenom zírali, že tam běhají v doprovodu rodičů, se startovními čísly na hrudi, i mnohem menší děti než je Kryštof. Na startu byl při každém závodě neuvěřitelný zmatek. Děti byly seřazovány do dvojic těsně před svým startem. Organizátoři v prostoru startu svolávající děti podle čísel nebyli vůbec, ale vůbec slyšet. Za dětmi se nesmělo a tak buďto musely zahodit bundy kamsi k hrazení a doufat, že je tam po doběhu najdou anebo se svléknout před vstupem do tohoto prostoru a pak třeba i několik minut mrznout. Počasí zrovna hřejivě teplé nebylo. K samotné trati závodu bych žádné námitky neměla. Byla pestrá svým profilem, délkou vhodná a dostatečně připravená pro velké množství běžců. Měření bylo čipem ve startovním čísle a jediný nedostatek byl, že nikde nikdo nezveřejnil výsledky běhů. Myslím nikde, kde by se to dalo najít aniž by se lítalo po celém lese.
Velká kunratická 9.11.14' 001.jpg
Velká kunratická 9.11.14' 006.jpg
Velká kunratická 9.11.14' 010.jpg
Velká kunratická 9.11.14' 012.jpg
První běžel Nikolas, který sotva stihl start své kategorie. Fandili jsme mu u startu a poté před cílem. Jak jsem tak sledovala ostatní kluky v jeho kategorii, říkala jsem si, že by jich za sebou mohl nechat aspoň tak deset. Těch, kteří na rozdíl od něj kopec nevyběhli, ale pouze vyšli a to ještě krokem plouživým. Vzhledem k počtu startujících přes sto-padesát, by bylo úspěchem dostat se poblíž toho 150-tého místa. Do první stovky by to bylo opravdu skvělé. Nik běžel hezky, šlo mu to a byl v cíli brzy.Trasa se mu líbila, sil měl prý tak akorát a podařilo se mu i předběhnout aspoň někoho.
Jako druhý běžel Leonard. Měl trasu dlouhou 300 a něco metrů značenou růžovými fáborky. Trochu jsem se obávala, jak všechno zvládne prakticky bez pomoci někoho jiného. On ale neměl sebemenší problémy se zorientovat. Běžel vcelku pěkně. Měl jedinou horší chvíli, kdy se zastavil a začal si rovnat číslo. Ale jinak utíkal jak mohl a to dokonce i do kopce. Vezme-li se v úvahu, že patřil mezi ty nejmladší, bylo úspěchem neskončit na posledním místě.
Velká kunratická 9.11.14' 015.jpg
Velká kunratická 9.11.14' 018.jpg
Velká kunratická 9.11.14' 007.jpg
Velká kunratická 9.11.14' 009.jpg
1
Zase se přijďte kouknout, jak nám to jde :)

Super stránky (71 | 70%)
Celkem se daří (26 | 25%)
Chce to zabrat (5 | 5%)
Nic moc ( | 0%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one